Sensei (先生) je japonské slovo, které doslova znamená „ten, kdo přišel dříve“. V Aikido označuje učitele nebo mistra, který vede trénink, předává techniky a zároveň ztělesňuje ducha a filozofii tohoto bojového umění. Být sensei není jen o technické zdatnosti – je to zodpovědnost, služba a příklad.
Sensei je průvodcem na cestě (dó). Jeho úkolem není jen učit techniky, ale také vést studenty k osobnímu růstu, rozvíjet jejich charakter a podporovat harmonii v dojo. Vztah mezi studentem a senseiem je založen na důvěře, respektu a oddanosti.
V rámci organizací jako Aikikai existuje formální systém titulů, který rozlišuje úrovně učitelů podle zkušeností, technické úrovně a odpovědnosti:
Tyto tituly nejsou automaticky spojeny s dosaženým danem – udělují se na základě doporučení, zkušeností a přínosu komunitě Aikido.
Je důležité rozlišovat mezi danovým stupněm (např. 3. dan) a titulem (např. shidoin). Dan označuje technickou úroveň, zatímco titul vyjadřuje pedagogickou roli a odpovědnost. Někdo může mít vysoký dan, ale nebýt aktivním učitelem – a naopak, zkušený shidoin může mít nižší dan, ale hluboké pedagogické schopnosti.
Sensei je mostem mezi tradicí a současností. Předává nejen techniky, ale i hodnoty Aikido – respekt, pokoru, harmonii. Jeho chování, způsob komunikace a přístup k tréninku formují kulturu dojo. Věrnost senseiovi není slepá poslušnost, ale vyjádření důvěry v jeho vedení a zkušenosti.
Sensei není jen titul – je to životní role. V Aikido je učitel tím, kdo ukazuje směr, ale zároveň se sám neustále učí. Hierarchie učitelů pomáhá udržet kvalitu výuky a kontinuitu tradice. Ať už je to fukushidoin, shidoin nebo šihan – každý z nich je článkem v řetězci, který spojuje minulost s budoucností Aikido.